Úvodní stránka
Co je nového

6. 10. 2011

TZ - Pohled LPR k současné reformě zdravotnictví - 6 chyb

Pozorně sledujeme schvalování reformních zdravotnických zákonů. Netají se snahou inspirovat se holandským systémem zdravotní péče, který je v současnosti asi nejlepší na světě. Pokud však srovnáme holandský systém s navrhovaným systémem u nás, je na první pohled vidět, že se mu podobá pouze vzdáleně.

[více]

22. 4. 2011

TZ - Spoluúčast se musí řešit systémově

Občanské sdružení Lékaři pro reformu (LpR) se znepokojením sleduje nesystémové změny regulačních poplatků ve zdravotnictví. Dle zkušeností členů sdružení poplatky svůj účel splnily, jejich efekt se částečně vyčerpal a je nutné přejít na perspektivnější a komplexnější systém spoluúčasti.

[více]

14. 4. 2011

Spoluúčast – proč a jak.

Proč je spoluúčast při čerpání péče tak důležitá a jaká je její ideální výše?

[více]

13. 4. 2011

Řešení současné situace ve zdravotnictví – jedině zásadní reforma. Ale jaká?

Jak v příštích letech zařídit, aby byla zdravotní péče zajištěná pro všechny v dostatečné kvalitě, zdravotníci byli přiměřeně zaplaceni (bez potřeby stávek) a lidé nemuseli bankrotovat?

[více]

15. 11. 2010

K čemu je dobré nominální pojistné?

Kde vzít další peníze pro zdravotnictví, když státní pokladna zeje prázdnotou a zároveň nechceme všechny pacienty zatěžovat vysokou spoluúčastí?

[více]

26. 10. 2009

Úvaha o standardu a nadstandardu, o pojištění a připojištění

Pokud si přečteme volební programy jednotlivých stran, moc konkrétního se o zdravotnictví nedozvíme. Něco však přece - opakují se v nich návrhy na možnost připojistit se na nadstandardní péči. Je překvapivé, jak velký prostor všechny politické strany věnují tomuto tématu.

[více]

19. 10. 2009

Regulovaná konkurence zdravotních pojišťoven - co si pod tím představit.

Na základě nejasnosti okolo tohoto pojmu jsme sepsali několik poznámek. Dle event. dotazů článek dále upravíme. 

[více]
Pro registrované

Návrh zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních pracovištích

zpět na předchozí stránku

N á v r h  věcného záměru zákona
o univerzitních nemocnicích a univerzitních pracovištích 


(upravený výrazně redukovaný výpis nejdůležitějších částí Návrhu)

Obsah:

  1. Návrh věcného řešení

  2. Promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu

Přehled právních předpisů, vztahujících se k problematice

    1. Zákony

      1. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
        Právní předpis upravuje zejména základní podmínky poskytování zdravotní péče. Obecně též vymezuje soustavu zdravotnických zařízení, jejich druhy a úkoly. Dále stanoví, že výukovými základnami lékařských a farmaceutických fakult a ústavů pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků jsou vysoce kvalifikovaná pracoviště zdravotnických zařízení. Ministerstvo zdravotnictví určuje tato pracoviště, napomáhá jejich rozvoji a ustanovuje a odvolává jejich vedoucí pracovníky. Tato pracoviště pak označuje jako kliniky.

      2. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
        Právní předpis zakotvuje účast fakultních nemocnic v procesu klinické a praktické výuky v oblasti lékařství a farmacie na vysokých školách.

      3. Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
        Právní předpis upravuje podmínky získávání a uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a specializační a celoživotní vzdělávání těchto zdravotnických pracovníků.

      4. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů
        Právní předpis upravuje podmínky získávání a uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče zdravotnickými pracovníky a jinými odbornými pracovníky a vzdělávání těchto pracovníků, s výjimkou lékařů, zubních lékařů a farmaceutů.

      5. Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 483/2006 Sb.
        Právní předpis mimo jiné upravuje zřízení a vznik veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení, jejich orgány a hospodaření, a dále zvláštní podmínky  složení a jmenování dozorčí rady veřejného zdravotnického zařízení, které je fakultní nemocnicí.

    2. Prováděcí právní předpisy

      1. Vyhláška č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky, ve znění vyhlášky č. 259/2006 Sb.
        Jedná se o prováděcí právní předpis k zákonu č. 20/1966 Sb. Vyhláška upravuje postavení, organizaci a podmínky činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic a vybraných odborných léčebných ústavů v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví. Nemocnice v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví poskytují kromě základní zdravotní péče též specializovanou a zvláště specializovanou zdravotní péči.
      2. Vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů
        Jedná se o prováděcí právní předpis k zákonu č. 20/1966 Sb. a k zákonu č. 160/1992 Sb. Vyhláška upravuje věcné a technické požadavky na vybavení zdravotnických zařízení ambulantní péče, lékárenské péče, zdravotnické záchranné služby a dopravy raněných a nemocných.

      3. Vyhláška č. 247/1993 Sb., o výběrovém řízení na vedoucí funkce ve zdravotnických organizacích a zařízeních v působnosti ministerstva zdravotnictví, okresních úřadů a obcí
        Jedná se o prováděcí právní předpis k zákonu č. 20/1966 Sb. Vyhláška stanoví vedoucí funkce, které se ve zdravotnických organizacích a zařízeních v působnosti Ministerstva zdravotnictví a obcí obsazují na základě výběrového řízení, podmínky jeho vyhlášení a průběh.
      4. Vyhláška č. 392/2004 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na akreditované zdravotnické magisterské studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie
        Jedná se o prováděcí právní předpis k zákonu č. 95/2004 Sb. Vyhláška stanoví minimální požadavky, které musí splňovat magisterské studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie.

Zhodnocení stávající právní úpravy

  • Zákonem č. 20/1966 Sb. je stanoveno, že výukovými základnami lékařských a farmaceutických fakult a ústavů pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků jsou vysoce kvalifikovaná pracoviště zdravotnických zařízení. Těmito výukovými základnami jsou v současné době zejména odborná pracoviště fakultních nemocnic.

  • Fakultní nemocnice se zabývají jak poskytováním zdravotní péče, tak klinickou praktickou výukou v oblasti lékařství, farmacie a ošetřování a vědeckou, výzkumnou nebo vývojovou činností (§ 93 zákona č. 111/1998 Sb.). Fakultní nemocnice by proto měly představovat zařízení poskytující zdravotní služby na nejvyšší úrovni.

  • Podle vyhlášky jsou fakultní nemocnice vybraná zdravotnická a vzdělávací zařízení určená Ministerstvem zdravotnictví. Jejich odborná pracoviště jsou výukovými základnami lékařských a farmaceutických fakult a pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů. Vybraná lůžková oddělení se označují jako kliniky.

  • Fakultní nemocnice jsou státními příspěvkovými organizacemi ve smyslu zákona a jejich zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví. Fakultní nemocnice hospodaří s majetkem státu a při nakládání s ním jsou omezeny zákonem. Právní forma fakultních nemocnic neodpovídá dnešnímu způsobu financování, kdy pouze zlomek jejich rozpočtu je napojen na státní rozpočet. Cílem věcného záměru je proto nahradit v případě fakultních nemocnic formu příspěvkové organizace standardní právní formou obchodní společnosti upravenou v obchodním zákoníku.

  • Protože zákon stanoví, že stát může založit obchodní společnost nebo se účastnit jejího založení pouze ve formě akciové společnosti, není jiná alternativa, než využít formu akciové společnosti.

  • Odměňování zaměstnanců fakultní nemocnice se řídí ustanoveními zákoníku práce o platu. Plat zaměstnance fakultní nemocnice musí být vždy určen v rámci limitů stanovených zákoníkem práce a právními předpisy vydanými k jeho provedení. Plat vrcholových řídících pracovníků (ředitelů) nemocnice je proto omezen na výši, která neodpovídá velikosti a postavení nemocnice a to neumožňuje dostatečnou motivaci k efektivnímu vedení fakultní nemocnice.

  • Lékařské fakulty jsou součástí veřejné vysoké školy a nejsou oproti fakultní nemocnici samostatnými právnickými osobami. V právních vztazích proto vystupuje jako subjekt příslušná veřejná vysoká škola.
  • Podle zákona plní na vysoké škole plní funkci učitelů akademičtí pracovníci, kteří musí být zaměstnanci vysoké školy. Na zaměstnance vysoké školy se nevztahují ustanovení zákoníku práce o platu. Požadavek zákona na existenci pracovněprávního vztahu k vysoké škole vede k  existenci souběžných pracovněprávních vztahů s vysokou školou a fakultní nemocnicí.

  • Existence pracovněprávních vztahů učitelů jak s fakultní nemocnicí, tak s vysokou školou vede ke vzniku problémů při vymezení odpovědnosti, evidenci odpracované doby, vytváření pracovních podmínek, odměňování, výběrových řízeních na obsazování volných míst apod. Odlišná právní úprava odměňování zaměstnanců vysoké školy a zaměstnanců fakultní nemocnice (platová omezení na straně jedné a mzdová volnost na straně druhé) se projevuje v neodůvodněných rozdílech mezi oběma skupinami zaměstnanců.

  • Při zajišťování diagnostické a léčebné péče podléhají přednostové klinik (ústavů), zástupci přednostů pro léčebnou péči (primáři) a další pracovníci klinik (ústavů) řediteli fakultní nemocnice. V otázkách vysokoškolského vzdělávání podléhají přednostové klinik (ústavů) děkanovi fakulty; v otázkách postgraduálního vzdělávání podléhají řediteli fakultní nemocnice a děkanovi fakulty nebo řediteli Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů. V otázkách vědecké a výzkumné činnosti podléhají řediteli fakultní nemocnice a děkanovi fakulty nebo jiným zadavatelům úkolů.

  • Zejména rozdíly v právním postavení fakultní nemocnice a vysoké školy, vznik pracovněprávních vztahů jak s fakultní nemocnicí, tak s vysokou školou, odlišnosti v těchto pracovněprávních vztazích a dvojí podřízenost vedoucích pracovníků mají za následek dvoukolejnost ve fakultních nemocnicích. Tuto dvoukolejnost je možné rozdělit na dvoukolejnost v rovině pracovněprávních vztahů a dvoukolejnost v rovině řízení při poskytování zdravotních služeb a vzdělávání zdravotnických pracovníků.

  • Financování fakultních nemocnic je v současné době nesystematické a není řešeno na úrovni, která by odpovídala postavení fakultních nemocnic v hierarchii zdravotnických zařízení. Nesystematičnost financování fakultních nemocnic lze spatřovat především v tom, že z plateb od zdravotních pojišťoven za poskytnutou zdravotní péči je hrazena také výuka zdravotnických pracovníků. Do fakultní nemocnice přicházejí provozní prostředky z následujících zdrojů: platby od zdravotních pojišťoven za poskytnutou zdravotní péči, grantové prostředky k financování vědecké činnosti a výzkumu, investiční dotace ze státního rozpočtu, prostředky z fondů Evropské unie, příspěvek Ministerstva zdravotnictví na vybrané činnosti, příspěvek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ke krytí nákladů na výuku a příjmy z vlastní hospodářské činnosti.
  • Oddělené právní postavení vysoké školy a fakultní nemocnice ve spojení s hospodařením fakultní nemocnice s majetkem státu znesnadňuje dispozice s tímto majetkem při realizaci vzdělávací činnosti lékařské fakulty ve fakultní nemocnici. Uskutečňování výuky ve fakultních nemocnicích vyžaduje, aby akademičtí pracovníci vysoké školy mohli využívat prostory fakultní nemocnice v souvislosti s přednáškovou činností. Fakultní nemocnice jako státní příspěvkové organizace pronajímají majetek vysoké škole za cenu, která je v místě a čase obvyklá.

  • Z výše uvedeného vyplývají tyto základní nedostatky stávající právní úpravy:

    • překonaná právní forma příspěvkových organizací a s tím související dosud nedořešené právní postavení fakultních nemocnic,

    • dvoukolejnost v pracovněprávních vztazích a v řízení, včetně nejednotné a nedostatečné úpravy motivace a odpovědnosti všech pracovníků ve fakultní nemocnici,

    • neefektivní financování a hospodaření fakultních nemocnic,

    • nedostatečné podmínky pro kvalitní vzdělávání, vědu a výzkum ve fakultních nemocnicích.

Návrh věcného řešení

  • Věcný záměr si klade za cíl nahradit fakultní nemocnice existující v již překonané formě příspěvkových organizací univerzitními nemocnicemi, které budou mít podobu akciových společností, a upravit standardní právní vztahy mezi univerzitní nemocnicí a univerzitou včetně odstranění dvoukolejnosti v řízení nemocnice.

  • Při volbě právní formy univerzitní nemocnice byla zvolena forma akciové společnosti, tj. obchodní společnosti, jejíž založení je státu umožněno zákonem č. 219/2000 Sb. Při přípravě věcného záměru zákona bylo zvažováno i vytvoření právnické osoby sui generis nebo zájmového sdružení právnických osob, ve smyslu občanského zákoníku. Avšak jak z pohledu požadavků na vlastnickou strukturu, tak z hlediska řízení neposkytují méně obvyklé, příp. nové formy právnických osob jistotu dosažení cílů, které jsou tímto věcným záměrem sledovány.

  • Volba formy akciové společnosti je spojena s těmito výhodami:

    • využití existující a osvědčené formy právnické osoby podrobně upravené v obchodním zákoníku,

    • standardní řízení představenstvem,

    • kontrolní mechanismy upravené v obchodním zákoníku (dozorčí rada a společníci prostřednictvím valné hromady),

    • z hlediska potřeb specifik univerzitní nemocnice nebude okruh odchylek od obchodního zákoníku rozsáhlý.

  • Naproti tomu zájmové sdružení právnických osob je v občanském zákoníku upraveno velmi omezeně. Občanský zákoník vůbec neupravuje obchodní vedení zájmového sdružení právnických osob a kontrolní mechanismy nad výkonným orgánem.

  • Pro vytvoření právnické osoby sui generis není věcného opodstatnění. Ve své podstatě by se jednalo o velmi rozsáhlé napodobení akciové společnosti.

  • Z hlediska právní subjektivity bude univerzitní nemocnice plně oddělena od univerzity.

  • Univerzita bude vykonávat svůj vliv na činnost univerzitní nemocnice prostřednictvím své majetkové účasti a zastoupením v orgánech nemocnice. Věcný záměr je oproti stávajícímu stavu ve fakultních nemocnicích založen na majetkovém podílu univerzity v univerzitní nemocnici.

  • Podíl na základním kapitálu univerzitní nemocnice bude náležet z 34 % univerzitě a ze 66 % státu.

  • Výuka zdravotnických pracovníků bude zabezpečována na základě smlouvy uzavírané mezi univerzitou a univerzitní nemocnicí. Výukou zdravotnických pracovníků v univerzitních nemocnicích nebude dotčena možnost realizovat pregraduální a postgraduální vzdělávání mimo univerzitní nemocnice.

  • Struktura zákona

      1. Zákon o univerzitních nemocnicích a univerzitních pracovištích bude rozdělen na tyto části: Úvodní ustanovení, Definice pojmů, Univerzitní nemocnice (tato část bude členěna na hlavy: Založení a vznik univerzitní nemocnice, Akcie, základní kapitál a fondy, Stanovy, Předmět činnosti a hospodaření univerzitní nemocnice, Orgány univerzitní nemocnice), Univerzitní pracoviště, Působnost Ministerstva zdravotnictví, Účinnost.

      2. Úvodní ustanovení
        1. V úvodní části zákona bude vymezen předmět úpravy a univerzitní nemocnice budou definovány jako poskytovatelé vysoce specializovaných zdravotních služeb současně se věnující vzdělávání a výuce zdravotnických pracovníků, vědě a výzkumu.

        2. V univerzitní nemocnici budou zaručeny stejné akademické svobody a akademická práva, která jsou zaručena na vysoké školePodle § 4 zákona č. 111/1998 Sb. mezi akademické svobody a akademická práva patří svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků, svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům, právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce, právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány a právo používat akademické insignie a konat akademické obřady.

        3. Mezi základní priority zákona bude patřit určení univerzitních nemocnic, přesná úprava jejich postavení v systému vzdělávání a v systému poskytování zdravotních služeb, zavedení jednotné úpravy motivace a odpovědnosti všech pracovníků v konkrétní univerzitní nemocnici, vytvoření stabilního prostředí pro zkvalitnění vzdělávání a podmínek pro vědu a výzkum.

        4. Věcný záměr je založen na principu subsidiarity obchodního zákoníku při omezení odchylek od obecné právní úpravy na rozsah nezbytný z pohledu zabezpečení koordinace zdravotních a vzdělávacích potřeb.

      3. Definice základních pojmů
        1. Zákon vymezí základní pojmy vztahující se k univerzitním nemocnicím, které dosud nejsou specifikovány ve zvláštních právních předpisech. Budou jimi zejména:

          • univerzitní nemocnice poskytovatel vysoce specializovaných zdravotních služeb určený tímto zákonem, který se vedle poskytování zdravotních služeb zaměřuje na vzdělávání a výuku zdravotnických pracovníků, vědu a výzkum,

          • univerzitní pracovištěorganizační část jiného poskytovatele zdravotních služeb než univerzitní nemocnice poskytující zdravotní služby a zabezpečující vzdělávání a výuku zdravotnických pracovníků, vědu a výzkum, které byl Ministerstvem zdravotnictví udělen status univerzitního pracoviště,

          • klinika organizační část univerzitní nemocnice nebo univerzitního pracoviště poskytující zdravotní služby a zabezpečující vzdělávání a výuku zdravotnických pracovníků, vědu a výzkum.

      4. Založení a vznik univerzitních nemocnic
        1. Zákon bude založen na taxativním výčtu univerzitních nemocnic a bude obsahovat jejich přesné názvy.

        2. Akciové společnosti, které se stanou univerzitními nemocnicemi, budou založeny na základě stávající právní úpravy, tj. za podmínek upravených v obchodním zákoníku.

        3. Univerzitní nemocnice budou založeny jako akciové společnosti bez veřejné nabídky akcií. Jejich zakladatelem bude stát. Jménem státu jako zakladatele a akcionáře bude jednat Ministerstvo zdravotnictví. Stát jako zakladatel akciové společnosti vloží jako nepeněžitý vklad podnik zahrnující majetek, se kterým hospodaří příslušná fakultní nemocnice.

        4. Dnem účinnosti zákona se v zákoně taxativně vymezené akciové společnosti stanou univerzitními nemocnicemi.

        5. Po účinnosti zákona stát převede na univerzitu takový počet akcií, aby se příslušná univerzita stala akcionářem, jejíž podíl na základním kapitálu univerzitní nemocnice bude činit 34 %, pokud univerzita nejprve převede na univerzitní nemocnici majetek, který se nachází v areálu univerzitní nemocnice a používá se pro poskytování zdravotních služeb (např. zdravotnické přístroje).

        6. Podíl na základním kapitálu ve výši 34 % bude univerzitě garantovat kvalifikovanou účast na rozhodování valné hromady.

        7. Proti vůli univerzity tak nebude možné změnit stanovy, rozhodnout o zvýšení či snížení základního kapitálu, schválit smlouvu, na jejímž základě dochází k převodu podniku nebo jeho části, smlouvu o nájmu podniku nebo jeho části nebo smlouvu zřizující zástavní právo k podniku nebo jeho části, rozhodnout o zrušení univerzitní nemocnice s likvidací, změnit druh nebo formu akcií, změnit práva spojená s akciemi, vyloučit nebo omezit přednostní právo na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů, vyloučit nebo omezit přednostní právo na upisování nových akcií, schválit ovládací smlouvu nebo smlouvu o převodu zisk ….

        8. Na univerzitní nemocnici se budou vztahovat práva a povinnosti ze správních rozhodnutí, která jsou závazná pro fakultní nemocnici.

      5. Akcie, základní kapitál a fondy
        1. Akcie univerzitní nemocnice budou akciemi na jméno. Podoba akcií bude zaknihovaná. Akcie univerzitní nemocnice budou omezeně převoditelné. Převod akcií bude podmíněn souhlasem valné hromady. Univerzita bude oprávněna převést akcie pouze na jinou univerzitu.

        2. Výše základního kapitálu bude určena podle hodnoty majetku, který nabude univerzitní nemocnice dnem svého vzniku.

        3. Univerzitní nemocnice bude povinně vytvářet fondy v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, vzděláváním a výukou, vědou a výzkumem (např. fond vědy a výzkumu, fond vzdělávání).

      6. Stanovy
        1. Vedle náležitostí stanovených obchodním zákoníkem budou stanovy univerzitní nemocnice povinně obsahovat

          1. vymezení klinik,

          2. fondy, pravidla pro přidělování peněžních prostředků do fondů a jejich čerpání,

          3. způsob rozdělení zisku.

        2. V případě dosažení zisku bude vyloučeno jeho vyplacení akcionářům. Dále bude vyloučeno vyplacení podílu na zisku členům orgánů společnosti.

      7. Předmět činnosti a hospodaření univerzitní nemocnice
        1. Univerzitní nemocnice musí poskytovat zdravotní služby, zabezpečovat vzdělávání a výuku zdravotnických pracovníků, vědu a výzkum.

        2. Univerzitní nemocnice bude povinna vést oddělené účetnictví za zdravotní služby, vzdělávání a výuku, vědu a výzkum a další činnosti, tedy bude odděleno hospodaření s finančními prostředky v těchto čtyřech oblastech.

        3. Univerzitní nemocnice budou uzavírat s univerzitami smlouvu, jejímž předmětem bude úprava podmínek vzdělávání a výuky v univerzitní nemocnici.

      8. Orgány univerzitní nemocnice
        1. Orgány univerzitní nemocnice budou shodně s obecnou úpravou v obchodním zákoníku valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Další orgány budou vymezeny ve stanovách univerzitní nemocnice.

        2. Představenstvo bude mít 9 členů.

        3. Dozorčí rada bude mít 9 členů.

        4. Členové představenstva budou voleni valnou hromadou na návrh akcionářů, kdy každý akcionář bude mít na akcie odpovídající podílu o velikosti 11 % na základním kapitálu univerzitní nemocnice právo na navržení kandidáta na člena orgánu univerzitní nemocnice. Obdobně bude stanoveno nominační právo v případě členů dozorčí rady, přičemž s ohledem na volbu 1/3 členů dozorčí rady zaměstnanci univerzity bude množství akcií zvýšeno na 16 % podíl na základním kapitálu.

      9. Univerzitní pracoviště
        1. Univerzitní pracoviště budou umožňovat vzdělávání zdravotnických pracovníků a provádění výzkumných projektů. Univerzitní pracoviště nebude součástí univerzitní nemocnice. Univerzitní pracoviště bude organizační částí jiného poskytovatele zdravotních služeb než univerzitní nemocnice.

        2. Status univerzitního pracoviště bude udělován ve správním řízení rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví. V žádosti o udělení statusu univerzitního pracoviště musí být vymezena klinika (kliniky), pokud bude v rámci univerzitního pracoviště zřízena.

        3. Podmínkou vydání kladného rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví bude uzavření smlouvy mezi univerzitou a jiným poskytovatelem zdravotních služeb než univerzitní nemocnicí. Status univerzitního pracoviště bude udělován ve výjimečných případech.

      10. Působnost Ministerstva zdravotnictví
        1. Ministerstvo zdravotnictví bude vykonávat akcionářská práva státu v univerzitních nemocnicích.

        2. Ministerstvo zdravotnictví bude rozhodovat o udělení statusu univerzitního pracoviště.

      11. Účinnost
        1. Zákon nabude účinnosti dne 1. ledna 2009.

Způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu

  • Transformace stávajících fakultních nemocnic na univerzitní nemocnice vyžaduje s ohledem na zcela rozdílnou právní povahu obou právnických osob a specifika postavení a struktury univerzitních nemocnic změny právních předpisů na úrovni zákonů.

  • S přijetím zákona bude spojena změna těchto souvisejících zákonů:

    • zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění některých zákonů,

    • zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,

    • zákona č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

  • Změna § 70 zákona č. 111/1998 Sb. umožní, aby lékaři univerzitní nemocnice nebo univerzitního pracoviště, kteří budou současně působit v rámci univerzitní nemocnice nebo univerzitního pracoviště jako pedagogové, byli při uskutečňování výuky na klinice zaměstnanci pouze univerzitní nemocnice nebo jiného poskytovatele zdravotní péče, jehož organizační části byl udělen status univerzitního pracoviště. Tato změna umožní odstranění dvoukolejnosti v řízení a jasné určení odpovědné osoby při vedení jednotlivých organizačních částí univerzitní nemocnice.Další změna zákona č. 111/1998 Sb. umožní převod akcií univerzitní nemocnice na univerzitu.

  • Předmětem změny zákona bude nahrazení slov „fakultní nemocnice" slovy „univerzitní nemocnice".

    1. Soulad s ústavním pořádkem České republiky

      • Předkládaný návrh věcného záměru zákona je plně v souladu s  ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná právní úprava bude náležet do skupiny právních předpisů upravujících právní podmínky pro naplnění ústavního práva každého na ochranu zdraví a ústavního práva občanů na bezplatnou zdravotní péči ve smyslu čl. 31 Listiny základních práv a svobod.
    2. Soulad se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

      • Předpisy Evropské unie, judikatura soudních orgánů Evropské unie a obecné zásady práva Evropské unie se na danou oblast nevztahují.
    3. Soulad s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

      • Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, ani judikatura Evropského soudu pro lidská práva se na danou oblast nevztahují.
    4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy a další její dopady

      • Přijetí zákona nebude mít hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.

 [ soubor ve formátu .DOC  tento článek ve formátu Word ]

na začátek stránky