Úvodní stránka
Co je nového

6. 10. 2011

TZ - Pohled LPR k současné reformě zdravotnictví - 6 chyb

Pozorně sledujeme schvalování reformních zdravotnických zákonů. Netají se snahou inspirovat se holandským systémem zdravotní péče, který je v současnosti asi nejlepší na světě. Pokud však srovnáme holandský systém s navrhovaným systémem u nás, je na první pohled vidět, že se mu podobá pouze vzdáleně.

[více]

22. 4. 2011

TZ - Spoluúčast se musí řešit systémově

Občanské sdružení Lékaři pro reformu (LpR) se znepokojením sleduje nesystémové změny regulačních poplatků ve zdravotnictví. Dle zkušeností členů sdružení poplatky svůj účel splnily, jejich efekt se částečně vyčerpal a je nutné přejít na perspektivnější a komplexnější systém spoluúčasti.

[více]

14. 4. 2011

Spoluúčast – proč a jak.

Proč je spoluúčast při čerpání péče tak důležitá a jaká je její ideální výše?

[více]

13. 4. 2011

Řešení současné situace ve zdravotnictví – jedině zásadní reforma. Ale jaká?

Jak v příštích letech zařídit, aby byla zdravotní péče zajištěná pro všechny v dostatečné kvalitě, zdravotníci byli přiměřeně zaplaceni (bez potřeby stávek) a lidé nemuseli bankrotovat?

[více]

15. 11. 2010

K čemu je dobré nominální pojistné?

Kde vzít další peníze pro zdravotnictví, když státní pokladna zeje prázdnotou a zároveň nechceme všechny pacienty zatěžovat vysokou spoluúčastí?

[více]

26. 10. 2009

Úvaha o standardu a nadstandardu, o pojištění a připojištění

Pokud si přečteme volební programy jednotlivých stran, moc konkrétního se o zdravotnictví nedozvíme. Něco však přece - opakují se v nich návrhy na možnost připojistit se na nadstandardní péči. Je překvapivé, jak velký prostor všechny politické strany věnují tomuto tématu.

[více]

19. 10. 2009

Regulovaná konkurence zdravotních pojišťoven - co si pod tím představit.

Na základě nejasnosti okolo tohoto pojmu jsme sepsali několik poznámek. Dle event. dotazů článek dále upravíme. 

[více]
Pro registrované

Návrh zákona o Úřadu pro dohled nad ZP

zpět na předchozí stránku

O Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami

Stručný výtah hlavních tezí návrhu věcného záměru zákona

Zhodnocení stávající právní úpravy

V současné době není v České republice problematika dohledu nad zdravotními pojišťovnami řešena uceleně, v některých oblastech je dokonce zcela nedostatečná.

Zdravotní pojišťovny jsou složitě fungující instituce, které provádějí velice specifickou a odbornou činnost. Zvláštní pozornost je třeba věnovat faktu, že tyto právnické osoby přebírají za občany jejich finanční riziko spojené s případnou léčbou a zajišťují jim přístup ke zdravotní péči.

V oblasti kontroly činností zdravotních pojišťoven je právní úprava roztříštěna do mnoha předpisů. Kontrolní kompetence jsou vykonávány dvěma hlavními kontrolními orgány, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem financí. Kontrola veřejného zdravotního pojištění je tak svěřena do odpovědnosti členů vlády, kteří ji prostřednictvím svého úřednického aparátu vykonávají pouze jako jednu z řady dalších exekutivních činností, z nichž mnohé mají pro ministry i vzhledem k působnosti jejich resortů vyšší prioritu.

Je třeba připomenout, že v současném systému nevyhnutelně dochází ke střetu rolí, tedy role kontrolní a zároveň role vlastnické či quasivlastnické, jejímž projevem je zejména existence největších poskytovatelů zdravotní péče v podobě příspěvkových organizací Ministerstva zdravotnictví a obsazování výkonných i kontrolních orgánů zdravotních pojišťoven vládou a Poslaneckou sněmovnou.

Problematika dohledu nad zdravotními pojišťovnami je dnes věcně řešena na základě jiných pravidel, než jaká se běžně aplikují při dohledu nad tržním chováním jiných obchodněprávních subjektů. Obdobná sektorová specifika jako ve zdravotním pojištění přitom vykazují například trhy bankovnictví nebo telekomunikací, pro něž je zřízen nezávislý orgán vykonávající státní správu s dohledovými pravomocemi. Pro oblast veřejného zdravotního pojištění však neexistuje výlučný, apolitický a kvalifikovaný regulátor, který by samostatně, odborně a nezávisle zaručoval právní a kultivované prostředí pro subjekty provádějící veřejné zdravotní pojištění.

Za největší nedostatek v principech současné právní úpravy předmětné problematiky tak lze považovat dělení jednotlivých dohledových kompetencí mezi více orgánů státní správy. Tato dělba kompetencí navíc není jednoznačně vymezena. Dohled prováděný těmito orgány současně není, a ani nemůže být, prováděn na potřebné profesionální úrovni s ohledem na další činnosti, které jsou zmíněné orgány povinny zajišťovat.

Kromě oblasti kontroly hospodaření zdravotních pojišťoven zcela chybí úprava dohledu nad plněním povinností uložených zdravotním pojišťovnám jako specifickým subjektům již stávajícími zákony, zejména nad povinností zajistit dostupnost zdravotní péče. Zajištěním dostupnosti zdravotní péče sice jsou a  i nadále budou povinovány přímo zdravotní pojišťovny,

V celé Evropě je možné zaznamenat trend k ustavování speciálních orgánů vykonávajících dohled nad zdravotními pojišťovnami. Česká koncepce je reflexí specifik národního prostředí a dohledový orgán tak svojí věcnou příslušností i svěřenými pravomocemi bude tělesem více či méně odlišným od obdobných zahraničních osob dozorujících nad zdravotním pojištěním.

Návrh věcného řešení

Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala vytvořit nezávislý a účinný dohled nad finančním zdravím a fungováním zdravotních pojišťoven, dodržováním zdravotně pojistných plánů a zajištěním dostupnosti zdravotní péče.

Obecným záměrem ustavení samostatného dohlížejícího orgánu nad zdravotními pojišťovnami je vytvoření dlouhodobé stability a podmínek efektivního fungování tržních subjektů a z toho plynoucí podpora důvěryhodnosti daného trhu, a to prostřednictvím horizontální centralizace dnes roztříštěných kontrolních kompetencí, výlučné specializace na výkon dohledu zaručující profesionalitu a odbornost a zároveň co největší míru politické nezávislosti.

1. Postavení dohledového orgánu

Úřad pro dohled nad zdravotními pojišťovnami (dále jen „Úřad") bude zřízen zákonem jako ústřední orgán státní správy pro výkon dohledu nad zdravotními pojišťovnami a dalšími subjekty v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Sídlem Úřadu bude Praha.

Úřad nebude podléhat přímému vlivu žádného ministerstva nebo jiného správního úřadu. Úřad bude mít v souvislosti s postavením ústředního orgánu státní správy vlastní rozpočtovou kapitolu ve státním rozpočtu, přitom ale nebude na státním rozpočtu zcela závislý, protože jeho činnost bude financována také z příspěvků zdravotních pojišťoven.

Výše příspěvků zdravotních pojišťoven bude stanovena zákonem o zdravotních pojišťovnách jako procentní část z příjmů zdravotní pojišťovny z pojistného po přerozdělování. Vzhledem k celkovému obratu zdravotních pojišťoven se bude jednat o zanedbatelnou částku neohrožující finanční stabilitu zdravotních pojišťoven.

Politická nezávislost Úřadu bude podporována i stanovením jasných kritérií pro jmenování a odvolání výkonného orgánu - předsedy.

2. Předseda Úřadu

V čele Úřadu bude stát předseda jmenovaný na návrh vlády prezidentem republiky. Předseda bude Úřad řídit a zastupovat ho navenek, bude výkonným orgánem Úřadu.

Mezi zákonné požadavky na osobu předsedy Úřadu bude patřit vyloučení střetu zájmů, neslučitelnost s funkcí poslance, senátora, ve veřejné správě i politické straně, bezúhonnost a dosažení alespoň magisterského vzdělání. Délka funkčního období předsedy Úřadu je pět let, delší než řádné funkční období Poslanecké sněmovny, a je tedy dalším nástrojem maximalizace politické nezávislosti Úřadu. Nikdo nemůže být jmenován do funkce předsedy Úřadu více než dvakrát za sebou.

 Předseda Úřadu může být odvolán prezidentem republiky před uplynutím funkčního období buď na svou vlastní žádost, anebo na návrh vlády, a to pouze z důvodu, který by kladl objektivní překážku řádnému výkonu funkce. Vláda pak bude povinna prezidentu odvolání navrhnout, nastane-li skutečnost, v jejímž důsledku již osoba vykonávající funkci předsedy Úřadu nebude splňovat zákonné požadavky pro jmenování do funkce.

Předsedu v době jeho nepřítomnosti zastupují dva místopředsedové, které jmenuje a odvolává sám předseda, přičemž je povinen určit pořadí jejich zastupování. Místopředsedové kromě zastupování v rozsahu dle předchozí věty plní i další úkoly, jimiž je pověřuje předseda.

3. Působnost Úřadu

Působnost Úřadu zahrnuje dohled nad zdravotními pojišťovnami v rámci veřejného zdravotního pojištění, zejména nad plněním povinností v oblasti hospodařenízabezpečování dostupnosti zdravotních služeb, a další oblasti působnosti stanovené zvláštními zákony v zájmu zajištění stability trhu zdravotního pojištění a ochrany ústavních a zákonných práv pojištěnců.

Konkrétní kompetence Úřadu lze členit do tří základních oblastí.

První oblast, povolovací, zahrnuje udělování licencí k provozování veřejného zdravotního pojištění, udělování a změny povolení k provozování zdravotních plánů, včetně schvalování jejich specifických podmínek, a další činnosti související se situacemi, v nichž je vyžadován předchozí souhlas Úřadu (rozdělení nebo sloučení zdravotních pojišťoven, změna v podstatných náležitostech licence zdravotní pojišťovny, změny členů některých orgánů zdravotní pojišťovny atd.).

V rámci druhé oblasti, kontrolní, je předmětem dohledu Úřadu zejména hospodaření a finanční zdraví zdravotních pojišťoven, plnění povinností zajišťovat dostupnost zdravotní péčeobecně dodržování povinností, které pro zdravotní pojišťovny vyplývají z právních předpisů České republiky upravujících veřejné zdravotní pojištění. Dále budou podle návrhů věcných záměrů zákonů o veřejném zdravotním pojištění a o zdravotních pojišťovnách předmětem kontroly společné činnosti zdravotních pojišťoven.

Třetí oblast kompetencí spočívá v oprávnění působit nejen preventivně, ale v případě zjištění nedostatku či porušení některé ze zákonných povinností, na jejichž plnění Úřad dohlíží, též vyžadovat nápravu nebo uplatnit sankce. Pro plnění těchto úkolů bude mít Úřad k dispozici různé prostředky, jejichž taxativní výčet bude součástí navrhovaného zákona o zdravotních pojišťovnách a jejichž aplikace bude spjata s jasně definovanými okolnostmi podle závažnosti zjištěných nedostatků. 

4. Rozhodování Úřadu

Úřad bude rozhodovat formou správního řízení. Z toho vyplývá velmi významné oprávnění dotčených subjektů v případě pochybností o správnosti postupu nebo výsledku využít opravných prostředků dle ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. Důležitá je zejména možnost soudní ochrany, a to proti nezákonnému rozhodnutí, zásahu, pokynu, donucení nebo nečinnosti Úřadu jakožto správního orgánu.

5. Informační povinnost Úřadu

Úřad bude mít rozsáhlou informační povinnost, a to jak ve směru k Poslanecké sněmovně a vládě, tak i k veřejnosti.

  • Každoročně bude předkládat Poslanecké sněmovně na vědomí zprávy o své činnosti, rozpočtu, vývoji systému veřejného zdravotního pojištění a o hospodaření zdravotních pojišťoven za uplynulý rok.
     
  • Dvakrát za rok bude Úřad předkládat vládě na vědomí zprávy o stavu a vývoji systému veřejného zdravotního pojištění a o hospodaření zdravotních pojišťoven.
     
  • Veřejnost včetně zainteresovaných subjektů bude informována prostřednictvím Věstníku, zveřejňovaném i způsobem umožňujícím dálkový přístup. V něm budou publikována rozhodnutí Úřadu, zprávy předkládané Poslanecké sněmovně a vládě, rozpočet Úřadu, metodické pokyny pro výkaznictví zdravotních pojišťoven a další informace, které Úřad uzná za vhodné zveřejnit.

Způsob promítnutí věcného řešení do právního řádu

Navrhovaná právní úprava si vyžádá změnu nebo zrušení některých právních předpisů.

Vzhledem k postavení Úřadu jako ústředního orgánu státní správy bude nezbytné novelizovat zákon č. 2/1969 Sb., kompetenční zákon, přičemž v § 2 odst. 3 bude Úřad výslovně jmenován mezi orgány, jejichž předseda je jmenován prezidentem na návrh vlády. V souladu s financováním Úřadu jako ústředního orgánu státní správy bude nutno provést i příslušné změny ve vyhlášce Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.

Zákon o Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami nabude, dle očekávání předkladatele, účinnosti současně s novými zákony o zdravotních pojišťovnách a veřejném zdravotním pojištění. Nebude tedy třeba vzhledem ke vzniku Úřadu novelizovat dosavadní zákony č. 48/1997 Sb., 551/1991 Sb., 280/1992 Sb.

Příslušné kompetence Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí v oblasti kontroly zdravotních pojišťoven, včetně kompetence vydávat příslušné prováděcí předpisy, budou zrušeny a nahrazeny kompetencemi Úřadu nově definovanými zejména zákonem o zdravotních pojišťovnách.

Hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
a její sociální dopady a dopad na životní prostředí

Dopady na podnikatelské prostředí

Z pohledu dohlížených subjektů (zdravotních pojišťoven) znamená existence pouze jednoho orgánu pověřeného výkonem dohledu zpřehlednění kontrolních mechanismů a zároveň snížení administrativních nákladů spojených s komunikací a výkaznictvím.

Nezávislost dohledového orgánu ve smyslu nezávislosti na rozhodování Ministerstva zdravotnictví, vlády, nebo dokonce zdravotních pojišťoven významně posílí transparentnost prováděného dohledu.

Sociální dopady

Kvalitní dohled realizovaný specializovaným, vysoce odborným orgánem je nezbytnou podmínkou pro vytváření dlouhodobé stability a transparentních podmínek pro efektivní fungování subjektů provádějících veřejné zdravotní pojištění, a tedy i garanci ústavních nároků občanů vyplývajících zejména z čl. 31 Listiny základních práv a svobod, jakož i jejich dalších zákonných nároků.

Hospodářský a finanční dopad

Zřizovaný Úřad bude nejen rozsahem jemu svěřených kompetencí, ale i počtem zaměstnanců institucí nerozsáhlou; jeho velikost lze srovnat např. s Energetickým regulačním úřadem.

Očekávané náklady na zřízení a počáteční fázi fungování Úřadu ze samostatné kapitoly státního rozpočtu jsou 80 mil. Kč (vč. nákladů na pořízení sídla Úřadu) v průběhu prvního roku jeho existence a 60 mil. Kč v průběhu roku druhého.

Běžná činnost Úřadu bude financována z příspěvků zdravotních pojišťoven ve výši stanovené zákonem o zdravotních pojišťovnách. Předpokládané náklady závisí od rozsahu činností svěřených Úřadu, avšak nepřekročí 140 mil. Kč (odhad pro r. 2009) při ne více než 100 zaměstnancích a budou zhruba z 90% kryty povinnými příspěvky zdravotních pojišťoven. Vznikem Úřadu nedojde k zásadnému navýšení celkového počtu zaměstnanců státu, jelikož Úřad bude vykonávat část agend, které jsou v současnosti svěřeny Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí.

Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem,
mezinárodními závazky ČR a komunitárním právem

Navrhovaná právní úprava je v plném souladupřispívá k lepšímu provádění ústavního práva občanů na bezplatnou zdravotní péči za podmínek stanovených zákonem ve smyslu čl. 31 Listiny základních práv a svobod.

Tento návrh nezapracovává právní předpisy Evropské unie a není v rozporu s právem EU, ustálenou judikaturou ESD a principy komunitárního práva.

Originál dokumentu ke stažení (Word) - stahujte zde

Komentář Lékařů pro reformu

Lékaři pro reformu vítají záměr tohoto zákona, kterým se zřizuje jediný, nezávislý a všemi potřebnými kompetencemi vybavený dohlížitel na zdravotní pojišťovny, jejich finanční stabilitu a hospodaření, ale také na to, jak plní své povinnosti vůči svým klientům - pojištěncům. Této oblasti činnosti zdravotních pojišťoven se totiž dosud nevěnovala skoro žádná pozornost.

Současně ovšem musí Lékaři pro reformu vyjádřit svůj údiv a oprávněné pochybnosti nad tím, že "nezávislý" dohlížecí Úřad má být z 90% finančně závislý na příspěvku těch, které kontroluje! Jsme přesvědčeni, že toto řešení není správné, a že by měl být Úřad - při své proklamované malé velikosti i relativně malé finanční náročnosti - zcela hrazen z rozpočtu státu a tak zcela ekonomicky nezávislý na pojišťovnách, na které dohlíží.

na začátek stránky