Úvodní stránka
Co je nového

6. 10. 2011

TZ - Pohled LPR k současné reformě zdravotnictví - 6 chyb

Pozorně sledujeme schvalování reformních zdravotnických zákonů. Netají se snahou inspirovat se holandským systémem zdravotní péče, který je v současnosti asi nejlepší na světě. Pokud však srovnáme holandský systém s navrhovaným systémem u nás, je na první pohled vidět, že se mu podobá pouze vzdáleně. Sonna

[více]

22. 4. 2011

TZ - Spoluúčast se musí řešit systémově

Občanské sdružení Lékaři pro reformu (LpR) se znepokojením sleduje nesystémové změny regulačních poplatků ve zdravotnictví. Dle zkušeností členů sdružení poplatky svůj účel splnily, jejich efekt se částečně vyčerpal a je nutné přejít na perspektivnější a komplexnější systém spoluúčasti.

[více]

14. 4. 2011

Spoluúčast – proč a jak.

Proč je spoluúčast při čerpání péče tak důležitá a jaká je její ideální výše?

[více]

13. 4. 2011

Řešení současné situace ve zdravotnictví – jedině zásadní reforma. Ale jaká?

Jak v příštích letech zařídit, aby byla zdravotní péče zajištěná pro všechny v dostatečné kvalitě, zdravotníci byli přiměřeně zaplaceni (bez potřeby stávek) a lidé nemuseli bankrotovat?

[více]

15. 11. 2010

K čemu je dobré nominální pojistné?

Kde vzít další peníze pro zdravotnictví, když státní pokladna zeje prázdnotou a zároveň nechceme všechny pacienty zatěžovat vysokou spoluúčastí?

[více]

26. 10. 2009

Úvaha o standardu a nadstandardu, o pojištění a připojištění

Pokud si přečteme volební programy jednotlivých stran, moc konkrétního se o zdravotnictví nedozvíme. Něco však přece - opakují se v nich návrhy na možnost připojistit se na nadstandardní péči. Je překvapivé, jak velký prostor všechny politické strany věnují tomuto tématu.

[více]

19. 10. 2009

Regulovaná konkurence zdravotních pojišťoven - co si pod tím představit.

Na základě nejasnosti okolo tohoto pojmu jsme sepsali několik poznámek. Dle event. dotazů článek dále upravíme. 

[více]
Pro registrované

Komentáře a diskuze

Spoluúčast – proč a jak.

zpět na předchozí stránku

V poslední době často diskutuje o tom, jak je vysoká spoluúčast pacientů při čerpání péče a jestli celkově překročí 20 %. Proč je ale spoluúčast při čerpání péče tak důležitá a jaká je její ideální výše? Pokud si přestavíme dvě extrémní situace, kde na jedné straně je spoluúčast nulová (vše je placeno pojišťovnou) a na druhé straně si platí pacient vše sám (pokud má dostatek prostředků), tak můžeme vidět dva velmi rozdílné vzorce chování lidí. V tom prvním bude spotřeba i nabídka (!) bezbřehá (vždyť vše hradí třetí strana, pojišťovny - tzv. moral hazard) a v tom druhém naopak velice racionální. V letech 1974 - 1982 proběhla v USA studie RAND HIE, která ukázala, že pacienti s vysokou spoluúčastí (95% s max. roční výší 1000 dolarů) spotřebovali o cca 40 % méně péče než pacienti s nulovou spoluúčastí. A to bez výrazných změn zdravotního stavu mezi sledovanými skupinami.

Z výše popsaného je možné udělat dva nesmírně důležité závěry.

  1. správně nastavená spoluúčast v systému jsou nejen peníze navíc, ale hlavně výrazně zamezuje plýtvání - nadspotřebu zdravotní péče.

  2. spoluúčast nesmí v žádném případě podléhat připojištění. Jinak se moral hazard opět zvyšuje a efekt spoluúčasti mizí do ztracena. (typickým případem je připojištění na spoluúčast u plánů MEDICARE v USA)

Problém spoluúčasti je ale v tom, že výše, která podstatně snižuje moral hazard je pro část populace příliš vysoká a může se stát překážkou v čerpání péče. Tento problém je možné řešit pomocí zdravotních plánů s vysokou spoluúčastí spojenou se spořicími účty (byly v reformních návrzích ministra Julínka). Právě tyto spořicí účty by se staly zdrojem, který by umožnil podstatně větší spoluúčast.

Vraťme se ale k současným snahám o zvýšení poplatků. Většinou se jim vyčítá, že budou příliš velkou zátěží pro určitou část populace. To je ale z části falešné tvrzení. Občany totiž před velkou spoluúčastí chrání jen a pouze ochranný limit, který je stanoven na 2500 či 5000 Kč. Problém vzniká se spoluúčastí za lůžkoden, který se do limitu nepočítá, ale to souvisí s odlišným financováním lůžek v DD a LDN. Zde by mělo ministerstvo dořešit financování léčeben pro dlouhodobě nemocné a pak by se mohly poplatky na lůžkoden na akutních lůžkách do limitu zahrnout.

Proč tedy nezvýšit poplatky na návštěvu PL na 50 a specialisty na 100 Kč, proč nestanovit poplatek na fyzioterapii, laboratorní vyšetření či vyžádaná vyšetření komplementu RTG, CT, NMR? Vždyť nás chrání limit. Pokud půjdeme v úvahách ještě dále, proč nenechat pacienty zaplatit prvních 2500 či 5000 Kč ze svého a pak již jim péči hradit plně (např. formou poplatku 500 Kč při prvním použití systému ve čtvrtletí; potvrzení o této platbě by pak pacienta osvobozovalo od dalších poplatků v daném čtvrtletí)? Nebo poplatky v ambulancích zrušit a pojišťovny by si spoluúčast vyřešily se svými klienty na konci roku. Systému by to velmi pomohlo. Jednak by se spoluúčast celkově zvýšila, aniž by pro kohokoliv byla finančně nedostupná, do zdravotnictví by se dostávalo plynule více zdrojů a zvýšila by se efektivita systému. Vznikl by i nový fenomén, pacienty opravdu začala zajímat cena zdravotní péče a požadovali by vždy účet za poskytnutou péči a pravděpodobně i častěji vysvětlení toho, proč mají určitá vyšetření podstoupit. To by samozřejmě u části lékařů vyvolalo odpor, ale je otázkou proč? Jistě by to nebylo z důvodu administrativním nákladů. Každý program to dnes umí automaticky a je s podivem, že povinnost vydávat účet za službu, která má téměř vždy hodnotu přesahující 50 Kč, nebyla vyžadována již dávno.

Pokud se ptáte, kde podobný systém funguje, tak je to v zemi, jejíž zdravotní systém je již třetí rok po sobě (v šetření European Health Consumer Index) vyhlášený jako nejlepší v Evropě: v Holandsku. Na ministerstvu zdravotnictví se holandskou reformou ohánějí při každé příležitosti, tak proč se jí tedy neřídí? Navíc je v Holandsku systém spoluúčasti (standardně prvních 165 euro si každý hradí sám) rozšířen o možnost dobrovolného zvýšení až na 665 euro, za což pak klient pojišťovny dostane slevu na pojistném až do výše 300 eur. V Holandsku je totiž každý povinen si koupit pojistku u libovolné pojišťovny - platí tzv. nominální pojistné. Cena je kolem 1000 eur na rok. A právě cena této pojistky se může snížit až o 300 euro, pokud se klient dobrovolně rozhodne na zvýšení spoluúčasti. Pak se jistě ke svému zdraví chová jinak, než když má téměř veškerou péči zadarmo.

 

MUDr. Roman Flašar

Předseda o. s. Lékaři pro reformu

 

na začátek stránky