Úvodní stránka
Co je nového

6. 10. 2011

TZ - Pohled LPR k současné reformě zdravotnictví - 6 chyb

Pozorně sledujeme schvalování reformních zdravotnických zákonů. Netají se snahou inspirovat se holandským systémem zdravotní péče, který je v současnosti asi nejlepší na světě. Pokud však srovnáme holandský systém s navrhovaným systémem u nás, je na první pohled vidět, že se mu podobá pouze vzdáleně.

[více]

22. 4. 2011

TZ - Spoluúčast se musí řešit systémově

Občanské sdružení Lékaři pro reformu (LpR) se znepokojením sleduje nesystémové změny regulačních poplatků ve zdravotnictví. Dle zkušeností členů sdružení poplatky svůj účel splnily, jejich efekt se částečně vyčerpal a je nutné přejít na perspektivnější a komplexnější systém spoluúčasti.

[více]

14. 4. 2011

Spoluúčast – proč a jak.

Proč je spoluúčast při čerpání péče tak důležitá a jaká je její ideální výše?

[více]

13. 4. 2011

Řešení současné situace ve zdravotnictví – jedině zásadní reforma. Ale jaká?

Jak v příštích letech zařídit, aby byla zdravotní péče zajištěná pro všechny v dostatečné kvalitě, zdravotníci byli přiměřeně zaplaceni (bez potřeby stávek) a lidé nemuseli bankrotovat?

[více]

15. 11. 2010

K čemu je dobré nominální pojistné?

Kde vzít další peníze pro zdravotnictví, když státní pokladna zeje prázdnotou a zároveň nechceme všechny pacienty zatěžovat vysokou spoluúčastí?

[více]

26. 10. 2009

Úvaha o standardu a nadstandardu, o pojištění a připojištění

Pokud si přečteme volební programy jednotlivých stran, moc konkrétního se o zdravotnictví nedozvíme. Něco však přece - opakují se v nich návrhy na možnost připojistit se na nadstandardní péči. Je překvapivé, jak velký prostor všechny politické strany věnují tomuto tématu.

[více]

19. 10. 2009

Regulovaná konkurence zdravotních pojišťoven - co si pod tím představit.

Na základě nejasnosti okolo tohoto pojmu jsme sepsali několik poznámek. Dle event. dotazů článek dále upravíme. 

[více]
Pro registrované

Komentáře a diskuze

Jak dosáhnout změny, aneb omyly kolegy Bohumíra Šimka

zpět na předchozí stránku

Jak dosáhnout změny, vedoucí k:

  • efektivnímu využití prostředků zdravotního pojištění
  • spravedlivému ohodnocení zdravotníků
  • zajištění maxima možné péče pro občany

(aneb omyly kolegy Bohumíra Šimka)

Reaguji na článek kolegy MUDr. Bohumíra Šimka v posledním čísle Zdravotnických novin, který kritizuje koncept reformy zdravotnictví, jak jej navrhuje o. s. Lékaři pro reformu. Nesluší se reagovat na invektivy typu vymytých mozků a zaslepené podpory určitých politiků. Jen aťsi čtenáři udělají názor sami!

Kolega Šimek preferuje pokladenský systém jako jedinou správnou změnu současného zdravotnického systému. Nepochybně se shodneme v tom, že současný stav je neudržitelný, neefektivní a je udržován při životě na úkor ohodnocení výrazné většiny zdravotnických pracovníků. Tím ale naše shoda končí. V pokladenském systému uzavírá občan smlouvu se zdravotní pojišťovnou (jednou z mnoha) a sám hradí čerpanou zdravotní péči. Tyto vztahy považuje kolega Šimek za základ efektivní reformy zdravotnictví, neboť přímá platba (dle něj) odpovídá přirozeným mezilidským vztahům, svobodě lékařů a svobodě pacientů a je tedy v zájmu skutečných pacientů a jejich lékařů.

Omezená použitelnost pokladenského systému

V pokladenském systému nemají lékaři smlouvy s pojišťovnou a ta refunduje svému pojištěnci čerpání zdravotních služeb ze 70 až 90 %. Již tento prostý fakt ukazuje, že pokladenský systém je nepoužitelný pro platby v nemocnicích (cca 55% nákladů), v segmentu dražších ambulantních vyšetřeních (klinické vyšetření a přístrojová vyšetření) a také u léků a zdravotnických pomůcek.  Cena hospitalizací začíná někde kolem 20 - 30 tisíc, cena kompletního vyšetření ambulantní specialistou (včetně komplementu) je často jen o něco nižší a cena moderních léků, např. u pacienta s Parkinsonovou nemocí nebo schizofrenií, činí i více než 5 tisíc Kč, nemluvě o léčbě onkologických nemocí, úhradě elektrických vozíků atp., kdy se snadno vyšplhá na cca 100 tisíc Kč. Představu pacienta hradícího účty „na dřevo" ve výši 10 tisíc a výše s následným čekáním na proplacení od zdravotní pojišťovny v horizontu několika týdnů snad nemůže myslet vážně ani takový obhájce pokladenského systému, jakým je kolega Šimek. Kolega Šimek měl možná na mysli přímou úhradu lékařské péče v ambulancích praktických lékařů, ale pak by to měl jasně říci!

Dle našeho názoru však i v těchto ambulancích je pokladenský systém neefektivní a zastaralý ve srovnání s konceptem smluvní sítě zdravotní pojišťovny. Podrobnější vysvětlení je možné najít na našich stránkách www.lekariproreformu.cz.  

Proč je pokladenský systém neefektivní

Kromě administrativní náročnosti je hlavním problémem právě neexistence smlouvy mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou. Pak se totiž nejedná o vztah mezi svobodným občanem a svobodným lékařem, ale mezi lékařem, který má nesrovnatelně navrch díky svým znalostem, a občanem, který má více či méně závažný problém (jakýsi stav nouze) a za kterého v 70 - 90 % zaplatí účet zdravotní pojišťovna. Tento trojúhelník se totiž vyznačuje dosti výrazným plýtváním a neefektivitou - pacient: „vždyť proč bych nešel k jinému lékaři, když mě to stojí pouze 10 - 30 % ceny"; lékař: „proč bych pacienta nevyšetřil, když mi to pacient zaplatí a cenu si mohu určit sám". Zdravotní pojišťovny tento problém řeší velmi triviálně - zvednou cenu pojistky (viz Holandsko) a pokladenský systém se jako typ pojištění stává nekonkurenceschopný.

Kolega Šimek stále tvrdí, že pokladenský systém je nejefektivnější řešení - ať tedy ukáže jedinou ekonomickou studii, která to dokazuje. Pro mne je nepochopitelná jeho argumentace: „v Nizozemsku, mají systém nastaven stejně špatně jako my ten nás socialistický. Vedle toho má ještě jednu výhodu - pokud se mi jako občanovi bude zdát příliš drahý, musím změnit zdravotní pojišťovnu". Tedy zaprvé: holandský systém je v současnosti považován za nejlepší na světě a za druhé: cena pojistky za pokladenský systém je proti konceptu smluvní sítě dražší u všech pojišťoven.

Na závěr si dovolím ještě několik poznámek. Garanci uhrazení péče má lékař i v systému smluvní sítě a výše úhrady je otázkou nasmlouvání úhrady této péče. To, že má dnes možnost stanovit cenu péče stát, je chyba současného systému.

Kde jsou systémové ztráty?

Výtka ohledně toho, že se snažíme o organizaci úspor na straně lékařů a ponecháváme ztráty na celostátní úrovni je naprosto nesmyslná. Pokud jsou dnes vyčíslovány ztráty ve výši desítek miliard korun, tak to nejsou virtuální platby, které se někde ztratí. Ty peníze mají svého konkrétního příjemce, ale bohužel toho špatného (např. lékaře, laboratoř, radiodiagnostické zařízení, dopravní zdravotní služby či nemocnice při nadbytečných výkonech, konziliích či hospitalizacích, neindikovaně poskytované dopravě - v 99 % to však není chybou těchto poskytovatelů, ale chybou systému). Na druhé straně je jasné, že zdravotní péče poskytovaná v současném rozsahu je dar, který - přinejmenším zčásti - financují lékaři ze svého, a ti, co se na tom nechtějí podílet, pomalu ale jistě odcházejí do zahraničí. Proto je nutné, mj. co nejrychleji definovat diagnostický a terapeutický standard a vytvořit prostor pro nadstandard.

Pokud chceme dosáhnout úrovně Holandska či Švýcarska, tak musíme rychle provést zásadní změny - čím to uděláme později, tím to bude bolestivější. I my zdravotničtí pracovníci budeme (pokud již nejsme) jednou pacienti.

Co očekáváme od reformy my

Reforma, kterou hájíme my, by měla obsahovat:

  • omezení role státu, jejího přesunu do pozice kontrolora a regulátora, nikoliv poskytovatele;

  • změnu placení pojistného (cca 1/2 - 2/3 cestou procentních odvodů ze mzdy, cca 1/3 - 1/2 cestou nominální částky, hrazené přímo pojištěncem);

  • nabídku různých typů pojistných plánů - standardní, řízená péče (levnější), plány s vysokou spoluúčastí (levnější), pokladenský systém (dražší), ...;

  • konkurenci zdravotních pojišťoven - cenou pojistky (nominální částka) a typem pojistného plánu (tedy rozsahem pojistného krytí či způsobem plateb ...);

  • konkurenci poskytovatelů o smluvní vztah se ZP i vnabízení služeb pojištěncům;

  • vytvoření standardů zdravotní péče a jejich zavedení do praxe

Naše sdružení reformu nevymýšlí ze vzduchoprázdna. Snažíme se kriticky vybírat z toho, co různé strany, hnutí, experti či instituce nabízejí a navrhují (a bohužel toho není mnoho), ty prvky, které považujeme za přínosné, rozumné a perspektivní, o nichž jsme přesvědčeni, že odstraňují nedokonalosti a nešvary současného systému a přitom jsou reálně proveditelné a únosné pro všechny - pojištěnce, zdravotnická zařízení i pojišťovny. Nelze toho dosáhnout jinak než konsenzem všech zúčastněných, mnohdy kompromisem, ale určité základní zásady musí být dodrženy - především ta, že péče nemůže stát více, než kolik na ní máme prostředků. V současnosti máme přes 600 sympatizantů z řad lékařů.   

A nakonec bych si dovolil vůči Vám ještě poslední poznámku. Jelikož jste mediálně se svou obhajobou pokladenského systému (na první pohled velmi jednoduchý a logický koncept) dosti známý a drtivá většina lékařů nemá o systémech zdravotní péče žádnou představu, tak šíříte do podvědomí lékařské veřejnosti představu, že řešení je velmi jednoduché - NENÍ.

MUDr. Roman Flašar,
předseda občanského sdružení Lékaři pro reformu

 

diskuze k tématu ===>>

na začátek stránky