Úvodní stránka
Co je nového

6. 10. 2011

TZ - Pohled LPR k současné reformě zdravotnictví - 6 chyb

Pozorně sledujeme schvalování reformních zdravotnických zákonů. Netají se snahou inspirovat se holandským systémem zdravotní péče, který je v současnosti asi nejlepší na světě. Pokud však srovnáme holandský systém s navrhovaným systémem u nás, je na první pohled vidět, že se mu podobá pouze vzdáleně.

[více]

22. 4. 2011

TZ - Spoluúčast se musí řešit systémově

Občanské sdružení Lékaři pro reformu (LpR) se znepokojením sleduje nesystémové změny regulačních poplatků ve zdravotnictví. Dle zkušeností členů sdružení poplatky svůj účel splnily, jejich efekt se částečně vyčerpal a je nutné přejít na perspektivnější a komplexnější systém spoluúčasti.

[více]

14. 4. 2011

Spoluúčast – proč a jak.

Proč je spoluúčast při čerpání péče tak důležitá a jaká je její ideální výše?

[více]

13. 4. 2011

Řešení současné situace ve zdravotnictví – jedině zásadní reforma. Ale jaká?

Jak v příštích letech zařídit, aby byla zdravotní péče zajištěná pro všechny v dostatečné kvalitě, zdravotníci byli přiměřeně zaplaceni (bez potřeby stávek) a lidé nemuseli bankrotovat?

[více]

15. 11. 2010

K čemu je dobré nominální pojistné?

Kde vzít další peníze pro zdravotnictví, když státní pokladna zeje prázdnotou a zároveň nechceme všechny pacienty zatěžovat vysokou spoluúčastí?

[více]

26. 10. 2009

Úvaha o standardu a nadstandardu, o pojištění a připojištění

Pokud si přečteme volební programy jednotlivých stran, moc konkrétního se o zdravotnictví nedozvíme. Něco však přece - opakují se v nich návrhy na možnost připojistit se na nadstandardní péči. Je překvapivé, jak velký prostor všechny politické strany věnují tomuto tématu.

[více]

19. 10. 2009

Regulovaná konkurence zdravotních pojišťoven - co si pod tím představit.

Na základě nejasnosti okolo tohoto pojmu jsme sepsali několik poznámek. Dle event. dotazů článek dále upravíme. 

[více]
Pro registrované

Články do tisku

České zdravotnictví tváří v tvář hospodářské krizi

zpět na předchozí stránku

Globální finanční krize, která v řadě zemí vyvolala výrazné zpomalení hospodářského růstu a v některých klíčových státech dokonce recesi, zastihla Českou republiku v období příprav a jen pozvolného zavádění hospodářských reforem. V dnešním globalizovaném světě je naivní domnívat se, že krize se naší země nedotkne, opak je pravdou. Pro příští rok očekávají ČNB a Ministerstvo financí jen minimální růst HDP, do max. 1,5 %. Dojde-li ke snížení zaměstnanosti a tím i poklesu příjmů zdravotních pojišťoven (nemluvě o nereálnosti další státní podpory v této době), je otázkou, jak se s tím české zdravotnictví dokáže vyrovnat.

Jistě se všichni shodneme na tom, že stávající systém českého zdravotnictví je možné nazvat jakkoliv, jenom ne hospodářsky stabilní a efektivní. Přestože náš zdravotnický Otesánek ročně spolyká cca 220 miliard korun, vypadá pořád trochu zanedbaně a hlad má čím dál tím větší. Není už nejvyšší čas systém změnit, nebo ho alespoň modifikovat tak, aby se ideální představě ekonomicky stabilního a dlouhodobě udržitelného zdravotnictví alespoň zvolna přibližoval?

Jsem si vědom toho, že při současném rozložení sil na politické scéně je to zřejmě velmi složité a jen málo pravděpodobné, ale podle mého názoru není naléhavější doba pro reformu zdravotnictví než teď. Pokud nás - bohužel už minulé - doby ekonomického růstu nedonutily k větší efektivitě a úsporám, krize si je vyžádá ve všech směrech. Podle mého názoru je klíčem k úspěchu odstátnění zdravotnictví, výrazné posílení role i povinností zdravotních pojišťoven, stanovení základního rozsahu péče hrazeného z veřejného zdravotního pojištění, zvýšení zainteresovanosti pacientů na volbě rozsahu péče, která je jim poskytována (volbou pojistných plánů a tím pádem rozsahu spoluúčasti) a posílení konkurence mezi jednotlivými zdravotnickými zařízení. Pravidla ve zdravotnickém systému by měla být nastavena tak, aby motivovala všechny subjekty, které se v něm pohybují, k maximální možné efektivitě a vědomé šetrnosti. Proč koncentrovat péči, kterou jsou praktičtí lékaři či ambulantní specialisté schopni bez problémů zvládnout, do nemocnic, kde je zdravotní péče jednoznačně nejnákladnější? Ne nadarmo nás Světová banka již několik let upozorňuje na to, že máme neefektivně širokou síť nemocničních zařízení.

Samozřejmě víme, že reforma zdravotnictví nejsou regulační poplatky. Ty jsou jsou jistě mediálně zajímavé, ale z hlediska udržitelnosti finanční stability systému a zajištění solidární a kvalitní péče jsou spíše okrajovým opatřením. Účelové využití - a do jisté míry také simplifikace - tématu regulačních poplatků v předvolební kampani ČSSD odvádí pozornost od seriózní veřejné diskuse na téma zdravotnictví, nutnosti jeho reforem a možných variant. Pokud by totiž ČSSD - jako nejvýznamnější opoziční strana - seriózní diskusi vést chtěla, musela by předložit alternativní program toho, jak zdravotnictví dlouhodobě stabilizovat a zbavit jej jeho chronické zadluženosti. Odhlédneme-li od poplatků, ucelený koncept českého zdravotnictví z pera sociálně demokratických zdravotnických expertů zatím zveřejněn nebyl a nemyslím, že by to bylo tím, že by měli nedostatečný prostor či malou pozornost. Podíváme-li se na vývoj v západní Evropě v posledních desetiletích, zjistíme, že tam se už nerozlišují řešení ekonomických problémů na pravicová nebo levicová, ale jsou především ekonomická a podílejí se na nich vlády a parlamenty nejrůznějších složení. Tamější politické strany jsou schopné povýšit hledání dlouhodobého nebo chcete-li strategického řešení v dané oblasti nad své partikulární zájmy a přidávají se k diskusi o něm, ať už ve formě prezentace vlastní vize a následného hledání kompromisu, nebo alespoň v podobě konstruktivní kritiky. Věřím tomu, že nám v tomto směru krize otevře oči. 

Roman Flašar,

předseda občanského sdružení Lékaři pro reformu

Diskze k tématu >>>

na začátek stránky