Úvodní stránka
Co je nového

6. 10. 2011

TZ - Pohled LPR k současné reformě zdravotnictví - 6 chyb

Pozorně sledujeme schvalování reformních zdravotnických zákonů. Netají se snahou inspirovat se holandským systémem zdravotní péče, který je v současnosti asi nejlepší na světě. Pokud však srovnáme holandský systém s navrhovaným systémem u nás, je na první pohled vidět, že se mu podobá pouze vzdáleně.

[více]

22. 4. 2011

TZ - Spoluúčast se musí řešit systémově

Občanské sdružení Lékaři pro reformu (LpR) se znepokojením sleduje nesystémové změny regulačních poplatků ve zdravotnictví. Dle zkušeností členů sdružení poplatky svůj účel splnily, jejich efekt se částečně vyčerpal a je nutné přejít na perspektivnější a komplexnější systém spoluúčasti.

[více]

14. 4. 2011

Spoluúčast – proč a jak.

Proč je spoluúčast při čerpání péče tak důležitá a jaká je její ideální výše?

[více]

13. 4. 2011

Řešení současné situace ve zdravotnictví – jedině zásadní reforma. Ale jaká?

Jak v příštích letech zařídit, aby byla zdravotní péče zajištěná pro všechny v dostatečné kvalitě, zdravotníci byli přiměřeně zaplaceni (bez potřeby stávek) a lidé nemuseli bankrotovat?

[více]

15. 11. 2010

K čemu je dobré nominální pojistné?

Kde vzít další peníze pro zdravotnictví, když státní pokladna zeje prázdnotou a zároveň nechceme všechny pacienty zatěžovat vysokou spoluúčastí?

[více]

26. 10. 2009

Úvaha o standardu a nadstandardu, o pojištění a připojištění

Pokud si přečteme volební programy jednotlivých stran, moc konkrétního se o zdravotnictví nedozvíme. Něco však přece - opakují se v nich návrhy na možnost připojistit se na nadstandardní péči. Je překvapivé, jak velký prostor všechny politické strany věnují tomuto tématu.

[více]

19. 10. 2009

Regulovaná konkurence zdravotních pojišťoven - co si pod tím představit.

Na základě nejasnosti okolo tohoto pojmu jsme sepsali několik poznámek. Dle event. dotazů článek dále upravíme. 

[více]
Pro registrované

Co je nového

Úvaha o standardu a nadstandardu, o pojištění a připojištění

zpět na předchozí stránku

Volby nám ČSSD odsunula na léto příštího roku a tím se výrazně zvýšila pravděpodobnost scénáře nazývaného třeba Titanik. V podpalubí se lidé topí a na kapitánském můstku se vyhrává k tanci.

Současná vláda, potažmo Ministerstvo zdravotnictví, na reformní kroky rezignovala a někdy máme pocit, že si záměrně nechce připustit, v jaké situaci budou zdravotní pojišťovny v létě příštího roku. Škoda, že se k reformě zdravotnictví nepřistupuje obdobně jako k reformě státních financí. Až tak velký rozdíl v množství spotřebovaných peněz to totiž není.

Příprava nezbytné smysluplné a kvalitní reformy (včetně legislativy), která by nebyla plná chyb, se nedá stihnout za 3-4 měsíce. Jaká ta reforma bude? Pokud si přečteme volební programy jednotlivých stran, moc konkrétního se nedozvíme. Něco však přece. Opakují se v nich návrhy na možnost připojistit se na nadstandardní péči. Je překvapivé, jak velký prostor všechny politické strany věnují tomuto tématu. Má to však několik velkých ALE.

  1. V podmínkách českého veřejného zdravotního pojištění je standardem solidárně platit prakticky vše.

  2. Žádná z politických stran neřekla, jakým způsobem by chtěla tento standard omezit. Neustále omílané dražší endoprotézy a jednolůžkové pokoje jsou přece jen trochu málo.

  3. Pokud se standardní péče výrazně omezí, vznikne velká skupina občanů, která na nadstandard nedosáhne.

  4. Pokud zůstane rozsah standardní péče v současném rozsahu (a jsme přesvědčeni, že to tak zůstane), pak je prostor pro připojištění velmi malý - cca 3 % současného rozsahu péče.

Za zásadní nedostatek považujeme, že žádná z politických stran neřeší zvýšení efektivity systému a zajištění dostatečných prostředků pro péči v rozsahu standardní péče - tedy cca 97 % všech prostředků. Jaký paradox!! 3 % problémů zajímá všechny a 97 % problémů téměř nikoho. Proč asi? Jde totiž o zjednodušení složitých problémů a nikoho uvedené kroky moc bolet nebudou. Zvýšení efektivity a zajištění dostatečných prostředků je totiž obrovským problémem, který obnáší:

  • Definování diagnostických a terapeutických standardů a zajištění prostředků na dostatečné zaplacení této péče, aby mj. mladí a schopní lékaři neodcházeli do zahraničí. Představa řešení personální krize příchodem lékařů ze zahraničí je nesmyslná, protože ti schopnější vždy budou spíše než do ČR směřovat na západ od našich hranic.

  • Získání nezbytných finančních prostředků do zdravotnictví, jejichž výše je v současnosti přímo závislá na zaměstnanosti, je možné pouze změnou úhrady placení pojistného, zavedením nominálního pojistného.

  • Pojištěnec by měl vědět, na jakou péči (diagnostiku, terapii, rehabilitaci) má a také nemá nárok.

  • Zvýšení efektivity je základem především finančního úspěchu reformy a je mnohem obtížnější a zahrnuje celý komplex opatření, popsaný v našem návrhu reformy (www. lekariproreformu.cz). Týká se omezení role státu, konkurence zdravotních pojišťoven, volnosti při nasmlouvání potřebné péče, dohledu nad poskytovateli, zda poskytují péči v nasmlouvaném rozsahu, zdůraznění role pojištěnce výběrem pojistného plánu (čím vyšší pojistka, tím menší spoluúčast), konkurence poskytovatelů, atd.

Pokud tedy některá z politických stran hodlá přistupovat k reformě zdravotnictví zodpovědně, měla by se zajímat zejména o zajištění dostatečných prostředků a jejich efektivní využití pro 97 % rozsahu zdravotní péče.

 

 

 

 

 

na začátek stránky