Co je nového
Regulovaná konkurence zdravotních pojišťoven - co si pod tím představit.
Pojišťovny si na trhu zdravotních pojišťoven budou zcela rovny bez ohledu na vlastnictví (státní a soukromé) a formu (ziskové či neziskové). Není možné, aby jakákoliv z nich (v minulosti VZP) byla chráněna před krachem tím, že ji stát oddluží. Na trh budou mít přístup jakékoliv nové pojišťovny po splnění podmínek, které jsou analogické vzniku nové banky. Mělo by postupně dojít k zrušení monopolu VZP a současně do úhrad nebude moci vstupovat stát nesmyslnými úhradovými vyhláškami.
Na druhé straně je nutné na obhajobu VZP říci, že se vždy starala o podstatně starší a nemocnější klientelu a v přerozdělení to nebylo zohledněno (ani když bylo 100%).
Příjmy
- příjmy by neměly být závislé na zaměstnanosti – jako je to nyní.
- pojišťovny by měly mít možnost zvýšit příjmy, pokud to bude požadovat objem a cena zdravotní péče.
Příjem by měl přicházet minimálně ze dvou zdrojů:
fond pro přerozdělení (50–66%) – do něj by se odváděly prostředky tak jako doposud (cca 13,5% z hrubé mzdy - nebo i o něco méně) a pojišťovnám by se 100% přerozdělovaly dle věku, pohlaví a nemocnosti pojištěnců. Tím bude zajištěno, že pojišťovna dostane za vážně nemocného a sociálně slabého pojištěnce podstatně více prostředků, než za bohatého a zdravého.
nominální částka placená přímo pojištěncem (33-50%) = je cena pojistky, kterou si bude občan u pojišťovny kupovat. My navrhujeme 4 základní typy pojistek (pojistných plánů). Tuto cenu si budou pojišťovny určovat samy na základě vlastní finanční situace a bude nepochybně jednou z možností, jak si konkurovat. Pokud bude péče dražší a pojišťovny budou ve ztrátě, budou muset cenu zvednout. Tím pádem bude systém chráněn proti tomu, co se děje nyní u nás, že s klesající zaměstnaností dochází k poklesu výběru pojistného, aniž to mohou pojišťovny nějak ovlivnit. Na druhé straně bude každá pojistka vždy obsahovat nárok na péči dle standardů.
Výdaje
zdravotní pojišťovny budou mít povinnost zajistit pro své pojištěnce zdravotní péči nákupem zdravotních služeb u poskytovatelů. Objem i cena se bude dohadovat buď individuálně (u velmi specifických činností) nebo je možné i kolektivní dohadování u přibližně stejných subjektů (PL, ambulance specialistů, DRG systém ...)
povinností všech zdravotních pojišťoven bude zajistit péči dle standardů a v časové a místní dostupnosti – vše bude garantováno zákonem. Pokud něco z toho nesplní, bude možnost je přísně penalizovat, ev. jim odebrat licenci. Tuto pravomoc bude mít úřad pro dohled nad činností zdravotních pojišťoven – analogie bankovního dohledu. Co bude všechno sledovat? Finanční zdraví pojišťoven, zákonné rezervy, plnění podmínek zajištění místní a časové dostupnosti péče – tzn. jaké mohou být maximální objednací doby, jaká může být maximální vzdálenost nejbližšího zdravotnického zařízení.
představa pojišťoven, které vyberou peníze za své pojištěnce, poskytnou nekvalitní a levnou péči a zisky si rozdělí majitelé je naprostý nesmysl. Je třeba si uvědomit, že pojišťovny jsou financovány průběžně a stejně tak i musí platit.
pojišťovny ale budou mít právo nakoupit péči tam, kde chtějí. Vzhledem k síti zdravotnických zařízení a podmínce zajištění minimální sítě se prakticky žádní poskytovatelé nemusí obávat toho, že by smlouvu neměli - snad kromě některých nemocnic a některých specialistů ve velkých městech. Jednoznačně by to ale mělo vést k posílení prevence, primární a ambulantní péče a změnám v nemocnicích i ústavech ošetřovatelské péče.
důležitou otázkou zůstává motivace majitelů založit a provozovat zdravotní pojišťovny na tomto trhu. Jednoznačně musí být finanční, ale na druhé straně úměrná tomu, že se jedná o prostředky veřejného zdravotního pojištění. Julínek zastával názor volné tvorby zisku. Druhou možností je, aby se jednalo o ušetřené finance z prostředků určených na provoz. Ty se ale musí oproti současnosti jednoznačně zvednout. Za 3 procenta není nikdo schopen pojišťovnu provozovat. Pak to budou pouze a jenom současné přerozdělovny financí, které prakticky nemají žádný smysl. Podle našeho názoru by se mělo jednat nejméně o dvojnásobek, ale opravdu přesně to asi nikdo neurčí. Pokud budeme vycházet z toho, že dnes potřebují ZP na provoz 6 mld. a neefektivitou systému se ztratí cca 30 mld., tak výsledný stav, kdy na provoz utratí pojišťovny 12 mld a efektivita se zvedne prakticky na 100 % (viz Holandsko), ukazuje, že jsme dostali do systému zpět cca 24 mld.
